Původně Ringhofferovy závody vznikly na Smíchově, po 2. světové válce již nesly značku Tatra. Následně začala po válce výroba tramvají americké koncepce PCC. Typ T1 byl blízko svému americkému vzoru, další typy se postupně odlišovaly. Tatra T1 se vyráběla v letech 1952-1958 a vyrobilo se 287 kusů. Poslední vozy byly v Praze z provozu vyřazeny v roce 1983. Jezdily také v Mostu, Olomouci, Ostravě, Plzni, 2 vozy ve Varšavě, 20 kusů v Rostově na Donu a 11 kusů v Košicích. Poslední vůz jezdil do dubna 1987 v Plzni. Zachovalo se 6 historických vozů.

Následoval novější a prostornější typ T2, vyráběný v letech 1957-1962. Celkem bylo vyrobeno 771 vozů. Ty měly nově možnost provozu i na úzkém rozchodu. Vozy Tatra T2 měly tyčový sběrač proudu v trolejbusovém provedení a zásuvku mnohočlenného řízení až 6 vozů. Typ T2 však byl příliš těžký a proto byl nahrazeny lehčím typem T3. Tramvaje T2 byly v provozu v následujících městech: Brno, Liberec, Most, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem, Jekatěrinburg, Moskva, Petrohrad, Rostov na Donu, Samara, Bratislava, Košice a Kyjev. Poslední dva vozy byly po modernizaci v provozu v Liberci. Zachovalo se 10 historických vozů.

Tramvaj T3 je asi největší legenda mezi tramvajemi, tohoto typu se vyrobilo nejvíc na celém světě. Vyrobeno bylo v letech 1962-1997 přes 14 000 tramvají. I dnes zůstává pravděpodobně nejrozšířenějším typem na světě. V 60. letech patřila k nejmodernějším tramvajím, na vozy lze montovat celkem 3 různé podvozky s odlišným rozchodem. U několika firem postupně od 90. let vznikalo asi 10 různých modernizací a asi 7 novostaveb. Tramvaje T3 jezdily nebo jezdí v těchto městech a v následujícím počtu: Sarajevo 20 kusů, Brno 159 kusů, Liberec 53 kusů, Most-Litvínov 97 kusů, Olomouc 69 kusů, Ostrava 254 kusů, Plzeň 128 kusů, Praha 1 128 kusů, Bratislava 188 kusů, Košice 193 kusů, Osijek v Chorvatsku 26 kusů, Riga 243 kusů, Chemnitz 132 kusů, Schwerin 115 kusů, Galati v Rumunsku 50 kusů, v Rusku Barnaul 444 kusů, Groznyj 70 kusů, Irkutsk 30 kusů, Iževsk 270 kusů, Jekatěrinburg 530 kusů, Krasnodar 115 kusů, Kursk 278 kusů, Moskva 2 075 kusů, Nižnij Novgorod 220 kusů, Novokuzněck 215 kusů, Orel 85 kusů, Pjatigorsk 117 kusů, Rostov na Donu 405 kusů, Samara 619 kusů, Tula 402 kusů, Tver 306 kusů, Ufa 360 kusů, Uljanovsk 401 kusů, Vladikavkaz 114 kusů, Volgograd 425 kusů, Volžskij 75 kusů, Voroněž 209 kusů, Dněpropetrovsk 370 kusů, Dniprodzeržynsk 183 kusů, Doněck 251 kusů, Charkov 735 kusů, Kramatorsk 2 kusy, Krivoj Rog 50 kusů, Kyjev 925 kusů, Mariupol 32 kusů, Oděsa 484 kusů, Záporoží 304 kusů, Taškent 18 kusů. Dochovalo se také 22 historických tramvají.

Tatra T4 je velmi podobná typu T3, má však širší vozovou skříň o 30 cm. Výroba probíhala v letech 1968-1987. Tramvaje byly dodávány do měst Tallinn, Záhřeb, Liepaja v Lotyšsku, Drážďany, Halle, Lipsko, Magdeburg v Německu, do rumunských měst Arad, Bralia, Bukurešť, Galati a Jasy, do Kaliningradu, Bělehradu, Lvova, Vinnycje a Žytomyru na Ukrajině. Celkem se vyrobilo 2 635 vozů. V Praze je jeden historický vůz.

T5 vznikla v prototypech, ale odvozený typ T5C5 pro Budapešť se vyráběl v množství 322 vozů. Bylo to provedení s dveřmi na obou stranách, aby mohl jezdit vůz v Budapešti, kde nebyla obratiště. Dva vozy jezdily spřažené k sobě zadními čely.

T6B5 je tramvaj, vycházející z T5, má však některá novější technická řešení. Tramvaj byla určena pro Sovětský svaz. Výroba probíhala v letech 1983-2003, částečně v Ostravě ještě v roce 2007. Tramvaje byly dodávány do těchto měst: Minsk 24 kusů, Sofie 37 kusů, Riga 62 kusů, Barnaul 106 kusů, Iževsk 100 kusů, Jekatěrinburg 34 kusů, Kursk 78 kusů, Lipeck 45 kusů, Moskva 2 kusy, Nižnij Novgorod 25 kusů, Novokuzněck 15 kusů, Orel 14 kusů, Rostov na Donu 40 kusů, Samara 48 kusů, Tula 77 kusů, Tver 35 kusů, Ufa 68 kusů, Uljanovsk 45 kusů, Vladikavkaz 20 kusů, Volgograd 20 kusů, Voroněž 12 kusů, Pchjongjang 129 kusů, Charkov 55 kusů, Dněpropetrovsk 12 kusů, Dniprodzeržynsk 5 kusů, Doněck 8 kusů, Kyjev 97 kusů, Krivoj Rog 1 kus, Mykolajiv 3 kusy, Oděsa 1 kus, Záporoží 50 kusů a Taškent 100 kusů. Část tramvají z 90. let vyrobila ukrajinská firma Tatra-Jug. Obchodní název typu T6B5 byl T3M.

T6A2 je provedení s užší skříní, určené do německých měst Berlín, Drážďany, Lipsko, Magdeburk, Rostock a Schwerin. Vozy se dostaly také do Sofie a Szegedu. V letech 1985-1999 bylo vyrobeno 256 vozů.

Na konci 80. let byla vyvinuta modifikace T6A5 určená pro česká města. Výroba probíhala v letech 1991-1998. Vyrobeno bylo 297 vozů. Jednalo se o náhradu typu T3. Vozy byly dodávány do těcgto měst: Brno 20 kusů, Ostrava 38 kusů, Praha 151 kusů, Bratislava 58 kusů a Košice 30 kusů. Část vozů byla v roce 2016 prodána do Sofie a do Charkova. V Praze je jeden historický vůz.

K2 je kloubové provedení tramvaje T3, provozované v několika českých městech, Sovětském svazu a Sarajevu. Z něj vychází typ K5 určený pro Egypt.

KT4 je kloubová souprava z dvou vozů určená na export. Vyráběla se v letech 1974-1997. Z ní vychází tříčlánková kloubová tramvaj KT8D5, která byla dodávána především do českých měst Brno, Most, Ostrava, Plzeň a Praha. Vozy byly dodány také do Košic, Pchjongjangu, Volgogradu a Sarajeva.

Do Německa a Chorvatska byly v 70. a 80. letech dodávány i vlečené vozy bez poháněcího ústrojí s označením B3 a B4. Oba vychází z typu T3. Z tramvaje typu T6 vychází vlečený vůz B6A2, dodávnaý také do německých měst. 

V českých městech pomalu tramvaje T3 ubývají, někde již nejezdí vůbec. Stále ale je ještě možnost svézt se například v Praze. T6A5 již pomalu z českých měst mizí, KT8D5 by měla v Praze ještě chvíli jezdit.