GAZ 24-02 Volha
GAZ 24-02 Volha
Popis
Motorizace
ZMZ-24D
Novinkami u této nové Volhy se stala plně synchronizovaná čtyřstupňová převodovka, podtlakový posilovač brzd, brzdový mechanismus s automatickou regulací, lepší vytápění vozu s vývodem i na zadní sklo. Dvoukomorový karburátor, 14-ti palcové disky kol, nebo ruční brzda s funkcí na zadní kola. Do vozů se sériově kromě čtyřválce 2,4 litru dával i osmiválec z Čajky a v malých sériích i dieselové motory Peugeot a Mercedes, tyto vozy šly na export. Část dieselových motorů se montovala až u dovozců, například v Belgii u firmy Scaldia-Volga. Vozy kombi byly oblíbené v zahraničí díky své prostorné karoserii.
Historie
Výroba započala v prosinci 1972 v Gorkovském automobilovém závodu. Obdobné konkurenční vozy na západních trzích byly Toyota Crown Custom Wagon S50, nebo Ford Falcon Wagon Mc II. Podobně jako u sedanu GAZ-24, mohli u vozů do roku výroby 1977 po sklopení loketní opěrky sedět vpředu 3 lidé.
Vůz byl v Rusku přezdívaný stodola. Interiér mohl být až sedmimístný, u první série dokonce osmimístný. Nákladový prostor byl prostorný a dal se různě kombinovat. Především díky sklopným sedačkám, které byly dělené, mohla být sklápěna jen podle potřeby užší, nebo širší část. Kromě toho mohl mít vůz ještě třetí řadu sedaček, kde mohli sedět 2 lidé.
Tyto univerzální vozy byly používány jako sanitní vozy, u pošty, u požární ochrany i jinde. Vznikla i verze TS určená taxikářům. Vůz kombi má vzadu speciální křídlo. Je to první sovětský vůz vybavený horním spoilerem, který zabraňuje díky změně proudění vzduchu špinění zadního skla. Kufr má jednodílné dveře zvedané nahoru, dole se nachází kryt, za kterým je rezerva a nářadí. Vozy Volha měly ve standardní výbavě rádio. Vůz první pomoci měl označení GAZ-24-03. V tomto provedení mohl být jeden ležící pacient na nosítkách a dva sedící ošetřující. Prostor řidiče byl oddělen přepážkou. GAZ-24-04 jako verze taxi, měla barvu zeleno-žlutou, nebo šedou, od roku 1980 dostal vůz na střechu oranžové světlo taxi. V Praze jezdila také Volha Tamro jako sanitní vůz s rozšířenou speciální nástavbou, ve žluté barvě.
Kombi mělo zesílenou zadní nápravu. Odpružení bylo tvořeno šesti listovými pery narozdíl od sedanu, který jich měl pět. GAZ-24-02 měl na všech kolech bubnové brzdy.
Sériová výroba probíhala do roku 1987. Od roku 1987 tento vůz nahradil modernizovaný GAZ-24-12, předchozí dva roky probíhala výroba přechodného modelu. GAZ-24-12 má již plastovou masku z Volhy 24-10. Ve výrobě sedan i kombi vydržely do roku 1992. Plastová černá maska se montovala počátkem 80. let jen na vývozní vozy s dieselovým motorem Peugeot do Belgie, uprostřed byl latinkou nápis Volga. Později se tato maska objevila právě u modernizované 24-10 a 24-12.