Nevýhodou kanonu v horách byla nemožnost střílet pod velkým náklonem do výšek. To se vyřešilo až u typu BVP-2/BMP-2. Proto se provizorně osazovaly typy BMP-1 v Afghánistánu granátometem AGS-17 Plamja.

Další nevýhodou byla nedostatečná ochrana posádky vozidla proti střelám protivníka, proto jezdil výsadek často raději na vozidle, kde mohl rychleji opustit vozidlo, než uvnitř.

Z vozidla BMP-1 vychází řada variant, jako velitelská, vybavená druhou radiostanicí a navigačním vybavením.

V Československu probíhala výroba BVP-1 v letech 1970-1989 v Detvě a Dubnici nad Váhem.

V mnoha zemích vznikaly a vznikají modernizace těchto vozidel a další speciální provedení, zdravotnické vozy, velitelsko-štábní, opravárenské vozy, průzkumná vozidla, samohybný minomet PRAM vz. 85, OT-90 a další.

BMP-1 již není ve výzbroji 13 zemí, včetně USA, Běloruska, Švédska, Finska, České republiky, Slovenska a Jižní Osetie. Stále však zůstává ve výzbroji 37 armád, včetně Ukrajiny, Ruska (500 ks + 7 000 v uložení - 2020), Polska, Kuby, Číny, Kyrgyzstánu, Indie, Řecka (398 ks), Vietnamu, Maďarska, Bulharska a dalších.

BMP-1 se účastnily několika desítek konfliktů po celém světě a to včetně aktuálně probíhajících.