Informace

Výroba probíhala v 9 závodech SSSR, v Československu od roku 1953 v podniku Aero Vodochody, v Polsku a v Číně. Stroje československé výroby byly dle některých informací dokonce kvalitnější než letadla sovětské a polské výroby.

Průběžně vznikaly modernizace a další modifikace, dvoumístné cvičné verze, oblíbená byla varianta MiG-15bis s novým motorem, vznikala i průzkumná verze, nebo dálkově ovládané letadlo jako cvičný cíl pro PVO.

Také vzniklo asi 30 různých zkušebních vývojových typů a prototypů.

Maximální rychlost byla 1 042 km/h, dolet až 1 920 km, dostup 15 100 m.

Výzbroj je řešena 1x 37 mm kanonem N-37 a 2x 23 mm kanonem NS-23. V podvěsu mohl MiG nést až dvě 100 kg bomby.

Služba v SSSR v 50. letech znamenala mnoho hotovostních vzletů proti narušitelům z USA a Evropy, včetně několika sestřelů. Začátkem 70. let byly MiGy-15 postupně vyřazeny z výzbroje.

MiG-15 se účastnil několika konfliktů, kromě bojů s narušiteli hranic především v 50. letech, to byla hlavně Korejská válka. Častým soupeřem byl F-86.

Čínsko-tchajwanský konflikt, arabsko-izraelský konflikt, to jsou další události, kde byly MiGy-15 nasazeny.

Albánie měla 22 MiG-15 a 4 CS-102 čs. výroby, později i 12 letadel sovětské výroby reexportované z Číny. Celkem tedy 38 letadel. Z výzbroje byly vyřazeny v roce 2006. MiG-15 vydržel v Albánii od roku 1955, kdy obdržela první kusy.

Ve výzbroji byly MiGy-15 i v dalších desítkách zemí celého světa.

KLDR stále provozuje letadla MiG-15, tímto typem je vyzbrojen jeden letecký pluk.