Mobilní operačně-taktický raketový komplex R-17 Elbrus byl vyráběn mezi lety 1962-1985, od roku 1967 se přešlo z pásového podvozku na kolový na podvozku MAZ.
Součástí komplexu byl mobilní meteorologický systém, elektronický počítač 9V51B, prověrková stanice 2V11, požární a neutralizační stanice 8T311, kompresorová stanice UKS-400V, přepravník raket 2T3M, izotermická stanice 9F21.
Obsluha odpalovacího zařízení se skládá z 8 osob.
Raketa může nést tříštivě-trhavou hlavici, jadernou hlavici o síle 10 kt, chemickou hlavici, případně kazetovou hlavici.
V 80. letech byl vyvinut systém samonavedení na cíl s oddělující se řízenou bojovou hlavicí, na cíl byla naváděna pomocí kosmických snímků cílového území.
Minimální délka střelby je 50 km, maximální dosah 300 km, odchylka je 450 metrů.
V 80. letech začal být nahrazován systémy 9K714 Oka
V Turnově bylo umístěno 12 odpalovacích zařízení u posádky Střední skupiny vojsk sovětské armády u 185. raketové brigády.
.U ČSLA byl 9K72 ve výzbroji u 311. operačně taktické raketové brigády v Jincích, u 321. operačně taktické raketové brigády Rokycany, u 331. operačně taktické raketové brigády Jičín, dále také v Hranicích na Moravě.
Bojové nasazení proběhlo ve válce Egyptu a Izraele, v 80. letech v Afghánistánu, v Perském zálivu, ve 2. čečenské válce, ve válkách v Jemenu, naposledy v Náhorním Karabachu 2020.
Dalšími uživateli byla Ukrajina, SSSR (650 komplexů), Rumunsko, Polsko, NDR, Libye, Maďarsko, Bulharsko, Afghánistán.
V roce 2020 zůstává ve výzbroji těchto zemí: Turkmenistán, Sýrie, Spojené arabské emiráty, Libye, KLDR, Jemen, Írán, Egypt, Vietnam, Bělorusko a Arménie.
